Ráno Paul dorazil do Bílého domu s úmyslem si za každou cenu s Dannym promluvit. I kdyby se prezidentovi nechtělo, agent mu přeci musí říct, jak to se Seanem opravdu bylo. Nejspíš udělal chybu, když mu o něm nic pořádného neřekl už dřív, ale tehdy to nepokládal za důležité, navíc Cartera skutečně už dva roky neviděl.
Došel před Danielovu ložnici a uviděl tam na stráži agenta, který měl dnes noční službu. Řekl mu, že ho vystřídá, a poslal ho pryč. Když agent s poděkováním své stanoviště opustil, Paul si stoupl před dveře a přemýšlel, co má udělat. Měl obrovské nutkání jít dovnitř a znovu si vlézt k prezidentovi do postele. Jenže to nešlo, ne po té včerejší hádce. Tak co teď? Jít si s ním promluvit? Touhle dobou určitě ještě spí, na žádnou diskuzi nebude mít náladu, když ho Paul vzbudí. Nemohl tedy nic dělat, než Daniel sám vyjde ven, nebo dokud alespoň nevstane.
Hlavou mu znovu bleskla myšlenka, že prezident se také mohl vrátit ke své ženě a že ona teď může v ložnici spát s ním. Věděl ale, že to je nesmysl, Danny ani Jennifer by nic takového neudělali, tak na to rychle myslet přestal. Nezbývalo mu nic jiného, než prostě čekat.
Po nějaké době se na chodbě objevil Bobby. Larsen mu byl vděčný, popovídá si s ním a alespoň bude chvíli myslet na něco jiného.
Robert došel až k němu, pozdravil ho a zeptal se. „Prezident ještě spí?“
Paul přikývl a najednou si uvědomil, že toho může využít. Nenuceně, jakoby mimochodem, položil i on otázku: „A nevíš, co teď dělá první dáma?“
„Jo, ta taky ještě spí, cestou sem jsem před její ložnicí viděl stát šéfa její ochranky.“
Larsenovi se nepředstavitelně ulevilo. Přeci jen se mu ty obavy z podvědomí zcela zaplašit nepodařilo. Byl tedy rád, že ho Bobby nevědomky uklidnil.
Jenže potom se ho Hale nevyhnutelně zeptal: „Paule, nestalo se včera mezi tebou a prezidentem něco? Od té doby, co jste se vrátili z toho výletu, nejsi ve své kůži, je to na tobě vidět. Navíc jsem četl v novinách, že ti dokonce dal facku.“
Velitel ostrahy usilovně přemýšlel, jak svému podřízenému a zároveň nejlepšímu kamarádovi odpoví. Bobby o něm a o prezidentovi nevěděl, ale zjevně si všimnul, že v zoo se něco stalo. Nejraději by mu teď všechno řekl, Hale je jeho nejlepší kamarád už od studií na vojenské akademii, ví o Paulově bisexualitě a nikdy s tím problém neměl. Byl si jistý, že Robert by vztahu mezi Larsenem a prezidentem přál, že by to nikomu neprozradil a Paula by teď uklidnil, ale kdysi si s Dannym slíbili, že o tom neřeknou vůbec nikomu, bez výjimky, a on to chtěl dodržet.
Proto odpověděl jen: „No, trošku jsme se včera chytli, to je fakt. Doufám, že dneska už bude mít lepší náladu.“
Bobby se naštěstí víc nevyptával, jen soucitně potřásl hlavou a odešel plnit své povinnosti. Paul na chodbě opět zůstal sám.
Vydržel čekat ještě asi 20 minut a pak odhodlaně zaklepal na Dannyho dveře. Tohle je mučení, musí si s ním promluvit. Hned. Za chvilku zevnitř zaslechl prezidentův rozespalý hlas: „Dále.“
Vešel dovnitř a uviděl svého, teď již bývalého, přítele, jak se zrovna posadil na posteli a jak rozespale šmátrá po brýlích na nočním stolku. Bože, s těmi rozcuchanými vlasy vypadá tak roztomile! Další věc, ve které byl Daniel úplný opak Seana. Ten nikdy nedopustil, aby jeho vlasy vypadaly takhle. Larsen měl znovu obrovskou chuť vlézt si k prezidentovi do postele, líbat ho do těch úžasných hebkých vlasů a vášnivě se s ním pomilovat.
Jenže z výrazu, který Walsh nasadil, když uviděl, že vešel právě on, mu bylo jasné, že sex asi hodně dlouhou dobu nebude. Pokud ještě někdy nějaký vůbec bude.
Vzal si židli a sedl si naproti Danielovi: „Danny, vážně bychom si měli promluvit o tom, co se včera stalo. Víš, Sean…“
„Já ale nechci nic slyšet, Paule,“ prezident neměl náladu se s ním teď bavit. Neměl náladu na nic, v noci skoro vůbec nespal, jen ležel v posteli, zíral do stropu a přemýšlel. Měl vztek, na všechny. Na Jennifer, že se k němu pořád takhle chová a že uráží i Paula, na něj byl zase naštvaný za to, jak na svého „bývalého“ zíral, jako kdyby to byl svatý obrázek, a také měl pořádnou zlost na sebe. Protože dovolil, aby se jeho dva nejbližší lidé takhle chovali. Měl se s Jenny hned rozvést, nezůstávat s ní v manželství kvůli veřejnému mínění a strachu, že ho připraví o děti. Vyhnuli by se tak spoustě hádek. A neměl Paulovi tolik věřit. Ještě včera při jejich společném obědě si byl úplně jistý, že je pro svého bodyguarda jediný muž na světě a že ho agent miluje stejně, jako miluje on jeho. Ale zjevně se mýlil. Za celý rok ho ani jednou nenapadlo, že by Larsen mohl mít ještě někoho. Nedokázal pochopit, jak mu to Paul mohl udělat. Takovou zradu vážně nečekal. Ale úplně nejvíc ho štvala jeho vlastní reakce. Ještě nikdy se mu nestalo, že by se na nějaký konflikt nedokázal podívat s nadhledem a nesnažil se vše urovnat. Takové chování mu neodpovídalo a mrzelo ho, jak se nyní k Paulovi chová, v životě na nikoho nebyl tak nepříjemný. Bylo to proti všem jeho zásadám. Ale prostě mu teď nešlo reagovat tak jako v jiných případech. Larsena moc miloval a tohle ho sebralo víc, než by čekal. Ta bolest byla příliš velká.
„No tak, Danny, poslouchej mě. Nech si to přece vysvětlit.“
„Ne, Paule. Mezi námi je definitivní konec. Copak nechápeš, jak jsi mi tímhle ublížil? Já ti celou dobu tak věřil a tys mě přitom jen využíval! Spal jsi se mnou jenom, aby ti tady rychlejš utíkaly směny, nebo co?“
„Danny, jak si můžeš něco takového myslet?“
„Já ho viděl! To, jak strašně sexy ten chlap je. Nešlo si toho nevšimnout a je mi úplně jasné, že já se s ním rovnat nemůžu.“
„Danny,“ vydechl nevěřícně bodyguard.
„Ne, už žádné Danny. Už nechci nic slyšet, ani slovo. Chci, aby sis našel jinou práci.“
„Cože? Sakra, nebuď tak paličatej, já tě přece miluju!“
„Já už ti to ale nevěřím, Paule. Prosím tě, dej výpověď a odejdi. Já... nedokážu teď být celé dny s tebou v jedné místnosti. Myslím, že pro oba to tak bude lepší.“ Walshovi se zlomil hlas a byl si jistý, že i Paul musel slyšet tu bolest, co právě prožívá, protože to prostě nedokázal ve svém hlase zastřít.
Agent byl v šoku, něco takového tedy nečekal. Jak je možné, že to Daniel nechal zajít až takhle daleko? Jak mohl jen tak hodit za hlavu celý poslední rok a čtvrt? Chtěl mu říct, aby si to ještě rozmyslel, požádat ho, aby ho vyslechl, jenže prezident na jeho prosby nereagoval. Nakonec mu nezbylo nic jiného, než se s těžkým srdcem přítelově prosbě podvolit. Doufal ale, že se mu ještě během výpovědní lhůty podaří Walshe přesvědčit, aby si všechno nechal vysvětlit.
„Dobrá, Danny. Když na tom trváš, já to tedy kvůli tobě udělám.“
„Díky, Paule. A jestli tě můžu ještě o něco poprosit, neříkej nikomu o tom, co mezi námi bylo, jo? Vím, že ti to zakázat nemůžu, ale…“
„Víš moc dobře, že já o tom nikomu neřeknu, nikdy. Vím, že by ti to zničilo kariéru.“
„Děkuju.“
Agent opustil Danielovu ložnici a s hořkostí si uvědomil, že ji opustil nejspíš navždy. Jestli se mu nepodaří prezidenta během výpovědní lhůty přesvědčit, že je pro něj jediný muž na světě, s největší pravděpodobností už ho nikdy neuvidí. Jenže teď ho s tou výpovědí musí poslechnout. Musí respektovat Dannyho přání, pokud chce mít ještě nějakou šanci, aby ho vyslechl.
Zašel tedy na sekretariát a dal výpověď bez udání důvodu. V případě, že si to Daniel během týdenní výpovědní lhůty nerozmyslí, na Paulovo místo nastoupí Bobby. Larsen Robertovi zcela důvěřoval, věděl, že pokud se tak stane, prezident alespoň bude v bezpečí.
Při společném obědě první rodiny a šéfů ostrahy obou manželů je Jennifer zkoumavě pozorovala. Všimla si, že mezi jejím manželem a jeho milencem panuje velké dusno. Jindy z nich obvykle na dálku sálala pohoda a cítila, jak by nejraději byli spolu sami, i když se snažili svůj poměr skrývat, ale dnes ne.
Daniel se jí zdál být z nějakého důvodu na Larsena hodně naštvaný a agent vypadal, že ho něco velmi trápí, ale nedokázala říct, co. Jediné, co ze včerejšího rozhovoru s bodyguardem a z toho, jak se ti dva k sobě dnes chovali, věděla jistě, bylo to, že se rozešli. A musela připustit, že tomu je ráda. Její manžel ji zradil a zcela ji odvrhl, jako by pro něj všechny ty roky manželství nic neznamenaly. Tak ať si nyní vychutná, co si zvolil. Třeba ho to konečně donutí prohlédnout.
Její úvahy přerušilo zaklepání na dveře. Oba dva agenti zbystřili a přesunuli se trochu blíže ke svým chráněncům, aby je v případě nutnosti mohli bránit. Přesto zaregistrovala, že Larsen si od jejího muže drží oproti dřívějšku jistý odstup.
Dovnitř ale vešel jen další agent a oznámil prezidentovi, že na něj před pracovnou čeká viceprezident. Prý s ním potřebuje mluvit o nějaké urgentní záležitosti. Daniel okamžitě vstal od nedojedeného jídla a zamířil ke své pracovně, jeho milenec automaticky za ním.
Viceprezident už na ně u pracovny skutečně již čekal. Daniel se s ním srdečně přivítal, byli velice dobří přátelé, a potom společně vešli dovnitř. Jen ještě koutkem oka zaregistroval, že Paul dnes výjimečně zůstal stát spolu s viceprezidentovou ochrankou venku přede dveřmi. Walsh byl rád, že Paul respektuje, že chce, aby se nyní k sobě chovali jen profesionálně a ne jako dříve. Bude to tak všechno snazší.
Když usedli k prezidentovu stolu, Timothy O’Neill šel hned k věci. Takhle ho Walsh neznal, Tim si vždycky rád nejdříve povídal o všem možném, a teprve potom o práci. Zjevně nyní šlo o skutečně naléhavou záležitost.
„Danieli, vyskytl se problém v Mexiku. Propukly tam demonstrace kvůli americké politice přistěhovalectví uplatňované vůči Mexičanům. Měl bys tam co nejdříve zaletět a pronést k nim nějaký proslov, aby se uklidnili. Neboj, bude to zabezpečené.“
„Dobře, Time. Na zítra odpoledne nechám připravit letadlo.“
„Fajn. Zkus se domluvit se svým poradcem na nějakém proslovu o tom, že migrace do Států už nebude tak nebezpečná a podobně. Vždyť to znáš.“
„Jasně, neboj. Já to zvládnu. Navíc jsem si vždycky chtěl prohlédnout Palacio Nacional. Sídlo mexického prezidenta má moc zajímavou historii a mně se konečně naskytne příležitost se tam podívat.“
Viceprezident se chápavě pousmál. „Vím, že to zvládneš, jinak bych tě o to nežádal. Teď mi ale dovol odbočit od tématu. Všiml jsem si, že velitel tvé ochranky, agent Larsen se jmenuje? Dobrá. No, zkrátka, že celou dobu od tvého zvolení býval pořád u tebe, i při našich jednáních. Jenže dnes poprvé za celých dva a tři čtvrtě roku zůstal stát venku. Jak to?“
„Víš, Time,“ prezident se podíval do jasně modrých očí šedivého muže před sebou a přemýšlel, jestli si má něco vymyslet, nebo mu říct pravdu. Tim je jeho nejlepší přítel, nechtěl mu lhát. Také se potřeboval konečně někomu se svým trápením svěřit. Už to nechtěl všechno pořád jen dusit v sobě a před každým své emoce skrývat. Jenže s Paulem si slíbili, že o tom nikomu neřeknou, a také neměl nejmenší představu, jak by viceprezident reagoval na to, že měl poměr s mužem.
Nakonec se ale rozhodl jít s pravdou ven a řekl mu vše. O tom, jak se s Larsenem dali dohromady, jak svůj vztah celý rok a čtvrt pečlivě skrývali, o Jennifer a jejím rozhodnutí nepodat žádost o rozvod, až se dostal ke včerejší návštěvě zoologické zahrady, k setkání se Seanem Carterem a Paulově neočekávané reakci na něj. Skončil jejich rozchodem a tím, že ráno svého přítele požádal, aby dal výpověď. Když domluvil, čekal na O’Neillovu reakci.
Viceprezident na něj nejdříve jen chvíli němě zíral. Bylo jasné, že něco takového rozhodně nečekal. Potom konečně ohromeně promluvil: „Danieli, já vůbec netušil, že jsi svou ženu podváděl. A navíc... Ty tedy jsi... gay?“
„Nejsem gay, jsem bisexuál. Co se týká prožitků, není pro mě mezi sexem se ženou a sexem s mužem žádný rozdíl. A to, žes o tom, co se mezi námi třemi děje, nevěděl, mě vůbec nepřekvapuje. Dávali jsme si pozor, aby se o tom nikdo nedověděl. Teď mi ale řekni, když už víš, jak je to s tou mojí orientací, co si o mně myslíš?“
„Co bych si měl myslet?“
„No... nejsem ti odpornej?“
„Odpornej? Kvůli tomu, že ses zamiloval do muže? To je přeci jen tvoje a jeho věc. Mně do toho nic není a nemám sebemenší právo tě kvůli tomu odsuzovat. Jediné, kvůli čemu bych tě odsuzovat mohl, je to, že jsi své ženě zahýbal.“
„Díky, Time, bál jsem se, jak tu věc vezmeš. Hodně lidí se na páry se stejným pohlavím dívá špatně. A ohledně té nevěry, vím, že jsem udělal hroznou věc a Jennifer má hodně dobrý důvod být na mě naštvaná. Mě to taky moc mrzí, měl jsem se vůči ní zachovat líp. Chyba byla, že jsem nenašel odvahu to Jennifer říct. Paula ale opravdu miluju, chci být s ním. Jen nevím, jak to teď bude mezi námi dvěma dál. Výpověď už podal.“
„A zkusil sis s ním promluvit?“
„Ne, já na to nemám nervy. Vždycky, když si představím, že s ním spal, tak začnu strašně žárlit a jsem hrozně naštvaný. Nedokážu s ním o tom klidně mluvit, ať se snažím sebevíc. On se už hodněkrát snažil mi to vysvětlit, ale já prostě radši nechci nic slyšet. Bojím se, že mi řekne, že vážně miluje jeho nebo dokonce, že není bývalý, že jsou spolu pořád a mě jen využíval. To bych neunesl. Až teď jsem si uvědomil, že ho vlastně neznám. Paul tu se mnou tráví celé dny, vídá mě během práce i při trávení mého volného času. Ví o mně všechno. Jenže já ho znám jen během doby, kdy je v práci, nikdy jsem nebyl u něj doma, neviděl jsem, jak a s kým tráví volný čas. Musím vždy jen důvěřovat tomu, co řekne, že dělá, když si voláme. Co když s tím Seanem i bydlí a mně celou dobu jen lhal?“
„Páni, takového tě vůbec neznám, ty jsi vždycky dokázal jednat s lidmi tak dobře jako málokdo. Jediné, co ti v téhle situaci můžu poradit, Danieli, je, abys to teď nechal pár dní uležet, aby z tebe vztek vyprchal, a potom si s ním promluv. Dřív, než bude pozdě a on odsud skutečně odejde. Přijde mi, že ho musíš opravdu hodně milovat, tak si to nenech zbytečně proklouznout mezi prsty.“
„Jo, máš úplnou pravdu. Jestli mi nelhal a ten Sean je opravdu jen bývalý, byla by hrozná škoda se jenom kvůli tomu rozejít.“
Po Timově odchodu prezident ještě chvíli zůstal ve své pracovně a přemýšlel o jejich rozhovoru a o tom, že by si měl s Paulem skutečně promluvit. Nechtěl ho ztratit, ale vážně by to teď nezvládl. Ne bez toho, aby se zase pohádali, a to si nepřál. Po zbytek dne se tedy Paulovi raději vyhýbal.
Odpoledne potom bodyguard odešel domů, opět bez rozloučení, a on stále přemítal o sobě a o Larsenovi, jestli se k sobě ještě někdy vrátí, nebo jestli to požádáním Paula o podání výpovědi úplně zkazil. Tak moc by si přál, aby vážně byla pravda, že Paul se Seanem nespí!
V noci zas nemohl usnout. Znovu ležel v posteli, zíral do stropu a vzpomínal. Na celý poslední rok s Paulem, na všechno, co spolu prožili a na jejich první společný sex.
Dopoledne se spolu sejdou v Lincolnově ložnici. Je to místo jejich tajných schůzek, nikdo by je tu nehledal. Sotva za nimi zapadnou dveře, nedočkavě se na sebe vrhnou a začnou se líbat. Chodí spolu už měsíc, ale tohle jsou jediné chvíle, které si pro sebe dokážou ukradnout, ta jedna hodina denně v Lincolnově ložnici je vlastně vše, co mají. Zde se k sobě mohou chovat tak, jak to cítí, otevřeně spolu mluvit, líbat se, hladit se a objímat. Pouze tady plně cítí přítomnost toho druhého. Mimo zdi této místnosti se k sobě musí opět chovat profesionálně a nikdo se o nich nesmí dozvědět.
Teď se k sobě tisknou a líbají se vášnivěji a vášnivěji. Navzájem ze sebe shodí saka a pak se k sobě znovu přitisknou. Paul jednou rukou pohladí Dannyho po tváři, druhou rukou ho chytí kolem pasu a přitáhne si ho ještě blíž. Daniel se jeho dotykům zcela poddá a jen agenta hladí po zádech. Líbají se dlouho, potom bodyguard prezidentovi zajede rukou pod košili a začne zkoumat jeho břicho a hruď. Prezident spokojeně vzdychne a přitiskne se k němu víc, vlastníma rukama také bloudí pod košilí svého přítele. Pak Paulovi sundá kravatu a za chvíli i košili. Není to poprvé, co agenta vidí do půl těla nahého, ale stejně se na něj nemůže vynadívat, slastně přivřené zářivé zelenomodré oči, dokonale vypracované svaly, na hrudi i na břiše, perfektní paže, se zajímavým tetováním ve tvaru ostnatého drátu kolem levého bicepsu... Prostě nádhera. Daniel hlavně oceňuje, že Paul má sice po celém těle svaly, ale nejsou moc velké. Přehnaně vypracovaná těla se mu nikdy nelíbila. Agent je má ale úplně akorát. Prezident stále nemůže uvěřit tomu, že právě on má to štěstí, že Paula získal.
Bodyguard potom zbaví košile i prezidenta a dovede ho k posteli. Společně si do ní vlezou a vzájemně se hladí. Za chvíli si Daniel na svého strážce lehne a zkusí něco nového – jazykem obkrouží jednu jeho bradavku, zatímco po té druhé přejíždí palcem. Podívá se agentovi do očí a podle rozšířených zorniček zjistí, že to, co právě dělá, se mu líbí. Začne se tedy jazykem věnovat Paulově druhé bradavce a při tom dlaní pomalu sjíždí přes to nádherné břicho dolů až k pásku na bodyguardových kalhotách.
Tam se na chvíli zarazí. Takhle daleko se zatím nikdy nedostali. Ještě s žádným mužem nespal, navíc chtěl Paula lépe poznat a být si skutečně jistý, než učiní ten definitivní krok a opravdu podvede svou ženu. Paul to ví, proto na Dannyho za celou dobu vůbec netlačil a meze jejich fyzického kontaktu nechával vždy pouze na něm.
Prezident se teď podívá na bodyguarda a vidí, že agent vyčkává, co bude dělat dál. Chvilku zaváhá, pak Paulovi ale rozepne pásek a začne se věnovat i zipu u jeho kalhot.
V tom se Larsen nadzdvihne na loktech: „Danny, jestli nechceš, tak to nemusíš dělat. Já klidně počkám.“
Daniel se mu znovu podívá hluboko do očí a je mu jasné, že pokud nechce, skutečně pokračovat nemusí. Paul svá slova myslí vážně, počká, jak dlouho bude potřeba. Jenže on sám neví, jestli to chce, nebo ne. Podle zkušeností s Jennifer ví, že sex je... příjemný. A on ho má docela rád. Ale stojí to za to, aby svou ženu podvedl a zklamal její důvěru? Zas tak úžasný sex nikdy nebyl. Jenže sexuální zkušenosti má jen s Jennifer, s nikým jiným, a Paul je tak sexy...
Nakonec se rozhodne. Rozepne Paulovi kalhoty a chvíli jeho penis hladí ještě přes ně. Potom se bodyguard v bocích trochu zdvihne a Daniel mu kalhoty stáhne. Přes látku boxerek jemně přejede rukou a všimne si, že bodyguard začíná být vzrušený. Uvědomí si, že on sám také, ale zatím nemá odvahu ze svého ochránce ten poslední kousek oděvu sundat.
Paul to zjevně pozná, protože se posadí, pohladí ho po tváři a něžně ho políbí. Potom Walshe pomalu položí a lehne si vedle něj. Znovu ho políbí a pak Dannyho začne sám hladit. Oba dva se položí na bok, aby byli čelem k sobě, a agent Danielovi rukou bloudí po celé paži až k rameni a z něj potom dolů na hruď. Nevynechá ani jeden centimetr čtvereční, zvláště se věnuje bradavkám a pokračuje na břicho. Při tom ani na okamžik nepřeruší jejich oční kontakt, stále se na Walshe dívá a z jeho pohledu čte, co se Danielovi líbí a co ne.
Když se Paul dostane až k okraji prezidentových kalhot, je už Danny vzrušený tak, že si je absolutně jistý, že pokračování chce. Proto nepatrně přikývne a agent zbaví kalhot také jeho. Potom Danielovi stáhne i boxerky a bříšky prstů se pomalu blíží ke kořenu jeho penisu. Prezident vzrušením vykřikne. Jennifer mu samozřejmě tohle dělávala také, ale bylo to úplně jiné. Zřejmě byla pravda, když četl, že pro muže je sex s mužem lepší než se ženou. Chlap chlapovi prostě líp rozumí a ví, co se mu líbí, protože ví, co má sám rád.
Ta slova se teď potvrdila, protože Larsen pomalu obemkne prsty kolem jeho penisu a pomalu ho tře, čímž ho již nyní dovádí téměř k šílenství. Pak ale na chvíli přestane. Znovu se podívá Danielovi hluboko do očí a zeptá se: „Danny, mám pokračovat?“
Prezident vzrušením dýchá tak prudce, že mu odpovědět nezvládne, zmůže se jen na další přikývnutí. Teď přeci přestat nesmí!
Bodyguard tedy znovu začne zkušenými pohyby zpracovávat jeho erekci a Walsh se celý chvěje. Něco takového ještě nikdy nezažil, musí se opravdu hodně ovládat, aby nezačal křičet nahlas a aby je neprozradil. Ještě horším se to pro něj stane v okamžiku, kdy se agent s potutelným úsměvem skloní, uvězní Danielův penis ve svých ústech a celý ho pohltí až ke kořenu.
„BOŽE!!!“
Paul musí pustit jeho penis, aby mu neublížil, jak se neubrání smíchu nad Danielovou reakcí. „Uklidni se, Danny, ať na nás někdo nepřijde. Copak tys s Jennifer nikdy neprováděl orální sex?“
Z Larsenova výrazu prezident pozná, že svou otázku myslí vážně a že teď nebude žárlit, ať už mu řekne cokoli. Když se tedy trochu zklidní a konečně popadne dech, rozhodne se jít s pravdou o jejich milostném životě ven: „Víš, ona nemá ráda orál. Teda, nerada ho dělala ona. A když už jsem ji k tomu někdy přemluvil, tak se to teda tomuhle nemohlo ani v nejmenším rovnat.“
Bodyguard jen přikývne, aby dal najevo, že rozuměl, a jako by dnes chtěl Danielovi ukázat, jak moc dobré to může být, znovu vezme do úst jeho penis. Ze rtů utvoří kroužek a jezdí s nimi po celé délce erekce nahoru a dolů, potom ale přestane a tentokrát ho dráždí pouze jazykem. Je to naprosto dokonalý pocit, a když po chvíli Paul ještě jemně nehtem přejede po jeho vlhkém žaludu, z hrdla se mu proti jeho vůli vydere další hlasitý výkřik.
Agentovi je zřejmě jasné, že nyní Danielovi k dosažení vrcholu stačí již velice málo. Opět svými ústy těsně obemkne jeho erekci a rychlým tempem ho nechává vklouzávat dovnitř a téměř až ven. Opakuje to stále rychleji a rychleji a přitom si pomáhá jazykem, dokud prezident již nedokáže dále vzdorovat, nezakřičí jeho jméno a nenaplní mu ústa svým teplým semenem.
Po dlouhé době, když se prezidentův tep vrátí do normálu, začne zas vnímat své okolí a všimne si, že Paul vše spolykal, spokojeně leží na posteli vedle něj, jemně Daniela hladí po paži, usmívá se a nechává ho, aby se v klidu vydýchal a odpočinul si. Nejraději by se teď agentovi schoulil do náruče a usnul, ale při pohledu na velkou bouli pod látkou Larsenových boxerek si uvědomí, že by mu měl laskavost oplatit.
Znovu Paula pohladí po břiše a konečně mu sundá spodní prádlo. Po krátký okamžik se pouze kochá pohledem na agentovu impozantní erekci, potom se rozhodne zkusit to, co před chvílí dělal jeho ochránce jemu.
Přejede jazykem přes špičku Paulova penisu a pokračuje dolů až ke kořenu. Pak vezme do úst tak velkou část, jakou je jen schopen, a ucítí, že se pod ním Paul zachvěje vzrušením. To ho ubezpečí, že postupuje správně, a rozhodne se pokračovat. Musí přeci zjistit, co se Larsenovi líbí, a co ne.
Nikdy si nedokázal představit, jaké to je, mít v ústech něčí penis, od své ženy vždy slýchával, že to je velice nepříjemné, ale jemu se ten pocit líbí. A hodně. Ten pocit, že někomu, koho miluje, může tímhle způsobit takové potěšení, jako před chvílí způsobil Paul jemu, je prostě báječný. Navíc ho to samotného znovu vzrušilo. Se zápalem tedy zkouší na Larsenově erekci různé techniky využití jazyka i zubů a bedlivě sleduje, na co bude jeho milenec nejvíc reagovat.
Agent mu ale za chvíli jemně zvedne hlavu ze svého klína a přiměje ho tak přestat. Daniel se mu tázavě podívá do očí a čeká, co bodyguard řekne.
Larsenovi okamžik trvá, než se mu podaří popadnout dech, potom se prezidenta zeptá: „Danny, chceš to všechno? Jestli ne, nevadí. Nechci tě do ničeho nutit, ale jestli to chceš, musíš teď přestat. Okamžitě.“
Walsh zaváhá. Neví, jestli chce dnes zajít až tak daleko. Na druhou stranu, jestli tohle bylo s Paulem tak skvělé, jaký asi musí být i ten zbytek? Dnešní sex se nemůže ani náhodou rovnat s ničím, co doposud zažil. A ta představa, že Paul je již nyní jen krůček od orgasmu...
Nakonec tedy přikývne a čeká, co bude agent dělat dál.
Bodyguard ho položí, lehne si na něj, políbí ho a pomalu se po jeho těle sune dolů. Při tom polibky zasypává Danielovu hruď a břicho. Trochu mu pokrčí nohy a prsty zlehka přejede po Dannyho otvoru. Pak se od něj ale odtáhne a evidentně o něčem usilovně přemýšlí. Najednou se zvedne a začne otvírat všechny skříňky v místnosti.
„Co děláš?“
„Hledám, jestli tady náhodou není něco jako lubrikant. A kondomy.“
No jo, lubrikant! To mi vůbec nedošlo!
Pozoruje Paula, jak se dívá do skříně na druhé straně místnosti a sám zatím zkusí otevřít noční stolek na nejbližší straně postele. K jeho překvapení tam skutečně lubrikant je. Ukáže ho svému příteli a ten se podiví: „Kde jsi to vzal?“
„Tady ve stolku.“
„A jak jsi věděl, kde máš hledat? Neříkal jsi náhodou, že jsi nikdy s nikým jiným než se svojí ženou nespal?“ V agentově hlase je patrná velká stopa žárlivosti.
„Proboha, Paule, to není moje! Musí to tu být ještě po minulým prezidentovi.“ Zjevně nejsem jediný prezident, který své manželce zahýbá.
„A jak to, že jsi věděl, kde přesně to je?“
„No tak, nevyšiluj hned přece. Prostě tahle skříňka byla ke mně nejblíž.“
Paul na to už nic neřekne a vrátí se k němu do postele, ale Danielovi neujde, že když si od něj lubrikant bere, zkontroluje datum výroby.
Potom se ho Larsen zeptá: „Danny, ale kondom nemáme. Nečekal jsem, že zrovna dneska k tomu dojde. Chceš počkat, nebo ti to nevadí?“
Walsh se nad tím zamyslí. On sám kondomy také nemá, s Jennifer je přestali používat po skončení střední školy a od té doby jeho žena bere antikoncepci. Těhotenství samozřejmě nyní v případě sexu bez kondomu není biologicky možné a on sám ví, že nemá žádnou nemoc, kterou by svého bodyguarda mohl nakazit. Otázka byla, jestli věří Paulovi. A ano, věří. Denně mu svěřuje do rukou svůj život, může mu tedy důvěřovat i v tom, že nemá žádnou pohlavní nemoc.
Když Walsh přikývne, bodyguard se na něj znovu položí a začne ho dlouze a vášnivě líbat. Při tom tře jejich klíny jemně o sebe, čímž Dannyho opět velmi vzrušuje. Nedělá ale nic víc, jen ho líbá.
Teprve po hodně dlouhé době mu rukou zabloudí zpět na podbřišek a dá mu ještě jednu šanci vše zastavit. Daniel svolí k dalšímu pokračování a Paul si na prst nabere notnou dávku lubrikantu. Párkrát jím zlehka přejede po Walshově otvoru a potom zatlačí.
Dannymu je to nejdříve nepříjemné a agent to asi pozná, protože z něj prst zase na chvilku vytáhne, pohladí ho po bocích a řekne: „Musíš se uvolnit, jinak tě to bude bolet.“
Znovu několikrát podráždí prezidentův otvor a pak do něj opět pomalu strčí prst. Teď už je to lepší, Daniela už to nebolí. Larsen proto pokračuje, jemně v něm prstem pohybuje a snaží se ho roztáhnout. Při tom zavadí o jeho prostatu a Danny opět překvapením vykřikne. Tak takové to tedy je!
Paul přidá druhý prst a znovu podráždí jeho prostatu, to Daniel už vzdychá nahlas a chce víc. Pak agent připojí ještě třetí prst a když si myslí, že je dostatečně připravený, vytáhne je a potře lubrikantem i svůj penis.
Potom s ním zlehka několikrát přejede po okolí Dannyho otvoru, až konečně mírně zatlačí a vnikne dovnitř.
Prezident celý ztuhne, trochu to bolí. Agent to pozná, na chvíli se přestane hýbat, začne mu hladit břicho a znovu ho vyzve, aby se uvolnil. Daniel se o to snaží, ale moc to nejde. Paul ho nepřestává hladit, skloní se k němu a znovu ho políbí. Jazykem zkoumá Walshova ústa a při tom mu neustále masíruje břicho.
Danny se brzy skutečně uvolní a Larsen do něj vnikne zas o něco hlouběji. Dá mu okamžik, aby si opět zvyknul, a potom už do něj konečně přirazí až nadoraz.
Daniel neví, co si o tom má myslet, je to takové... nic moc. Pak se v něm bodyguard začne pomalu pohybovat. Není to nepříjemné, jenže stále nic, z čeho by prezident šílel. Najednou ale Paul uvnitř něj najde prostatu a v ten moment se s ním všechno zatočí. Tohle je... prostě úžasné!
Agent začne přirážet o něco rychleji a oba dva už vzdychají nahlas. Prezident je rád, že jeho přítel vybral právě tuhle polohu, protože se mu při tom může dívat do těch jeho krásných zelenomodrých očí, které nyní jsou přivřené a mají v sobě zvláštní lesk. Pohled do nich ho přibližuje k vrcholu snad ještě rychleji než samotný sex. A ten pocit, když se na něj Paul položí svým tělem pokrytým kapkami potu!
Bodyguard přiráží stále víc a víc, jejich dech se zkracuje a výkřiky zintenzivňují. Oběma už je v tu chvíli jedno, jestli na ně někdo přijde. Je to příliš silný zážitek, aby zrovna mysleli na to, jestli je někdo neslyší. Pak se k němu Paul nahne a zaboří své prsty do Danielových vlasů. Prezident ho obejme a přitáhne si ho k sobě ještě blíž. To už to ale ani jeden z nich nevydrží a oba se poddají příjemné křeči, která je celé pohltí. V momentě, kdy oba současně vyvrcholí, se jejich rty opět setkají. Ani jeden z nich po celou tu dobu nepřeruší oční kontakt.
Paul se mu vyčerpaně zhroutí na prsa a čeká, až se jejich dech zase uklidní. Potom z něj opatrně vyklouzne, lehne si vedle něj, přitáhne si ho k sobě a znovu ho políbí.
Daniel se musí usmát. Dnes vážně nechápe, proč se toho sexu tehdy tak bál. Larsen byl vždy při milování něžný a pozorný, nikdy nedopustil, aby se při tom Danny cítil jakkoli nepříjemně. Pokaždé to bylo skvělé, ať už zkoušeli cokoli.
Po jejich prvním milování navíc cítil, že jeho emocionální pouto k Paulovi ještě zesílilo a věděl, že to, co cítí k němu, nikdy ke své ženě necítil. A k tomu ten sex byl... prostě dokonalý. Nikdy do té doby nezažil tak skvělý sex jako tehdy. S Jennifer se při tom cítil, jako by to pro ni byla spíš povinnost, než radost. Nikdy to mezi nimi nebylo skutečně o vzájemném potěšení. Tohle bylo něco úplně nového, něco, co vůbec nečekal a co mu úplně vyrazilo dech. Jenže ho zároveň sžíral obrovský pocit viny a výčitek vůči Jennifer, než aby si naplno vychutnal, jak skvěle se o něj Paul to dopoledne staral. Tíha toho, že nyní ji již definitivně podvedl, na něj padala čím dál víc, až nakonec ten úžasný pocit, který nejdříve měl ze svého sblížení s Paulem, téměř zcela vymizel. To, co udělal, se již nedá vzít zpět. Zradil manželský slib a její důvěru tím nejhorším způsobem. Byl to, čím vždy opovrhoval, lhář a podvodník, který právě ublížil někomu, s kým byl téměř 25 let.
Vzpomínal si, že se v něm mísily tyto protichůdné pocity a že mu trvalo velmi dlouho, než se mu podařilo je zpracovat a s pomocí Paula si uvědomit, že má právo na to vyměnit partnera, pokud ví, že s ním bude šťastnější, než s tím dosavadním. To ale stále nemění fakt, že svou ženu podváděl a že jí měl o Paulovi říct v momentě, kdy si začínal uvědomovat, že ho jeho bodyguard přitahuje.
Jak rád by teď měl velitele své ochranky vedle sebe, ta postel byla najednou taková prázdná... A kvůli tomu hloupému výletu do zoo už asi i napořád prázdná zůstane. Po tom, co Paulovi kvůli Seanovi řekl, a jak ho dokonce požádal o výpověď, už asi nemá šanci ho přesvědčit, aby se k němu vrátil. Nejradši by si za to nafackoval. Jenže, co když ho bodyguard vážně podváděl?
Smutně si povzdychl a s pevným rozhodnutím, že druhý den už si s ním o tom všem opravdu promluví, konečně usnul.
Žádné komentáře:
Okomentovat